Zneužívání institutu náboženského shromažďování
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

Zneužívání institutu náboženského shromažďování

Svoboda shromažďování je zahrnuta v pojmu liberté v první generaci lidských práv dle rozdělení česko-francouzského právníka Karla Vašáka (Witte 2006). V tomto kontextu se tedy jedná o klasické politické právo. Dle Georga Jellineka je svoboda shromáždění obsažena v dimenzi statutu negativu, tedy oblasti, do které by stát neměl zasahovat (Filip 2003). Toto právo jako takové je tudíž zakotveno v ústavním pořádku České republiky, v Listině základních práv a svobod (Černý 2008: 49).

Článek 19 v Listině základních práv a svobod výslovně stanoví: „právo pokojně se shromažďovat je zaručeno“ (Česká národní rada 1993: 16). Shromažďovací právo může být omezeno pouze zákonem. Tímto právním předpisem je shromažďovací zákon 84/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Shromáždění není povolováno úřadem, nýbrž je pouze oznámeno svolavatelem příslušnému orgánu. Svolavatel oznámí čas a místo, účel shromáždění a předpokládaný počet účastníků shromáždění. Paragraf 6, odst. 2 shromažďovacího zákona upravuje ochranu shromáždění v případě, že o to zodpovědné osoby požádají Policii České republiky či příslušný úřad.

Shromažďovací zákon v §14 také vymezuje přestupky proti právu shromažďovacímu. Těmi jsou např. snaha o zabránění či ztěžování účastníkům shromáždění na přístupu na shromáždění či bránění účastníkům ve splnění účelu shromáždění. Násilným bráněním osobám v naplňování jejich shromažďovacího práva však lze také spáchat trestný čin dle trestního zákona 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

(1)Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy omezuje ve výkonu jeho sdružovacího nebo shromažďovacího práva, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Kdo se v souvislosti se shromážděním, které podléhá oznamovací povinnosti, násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí protiví pořádkovým opatřením svolavatele nebo určených pořadatelů takového shromáždění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok“.

Zákon č. 84/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zná také několik výjimek z oznamovací povinnosti. Jednou z nich je náboženské shromáždění. Výhodou pro náboženské shromáždění je především absence oznámení trasy pochodu a jeho času a priori (Zákon 84/1990 Sb., §4 odst. 1). Náboženské shromáždění však nesmí mít politický ani jiný, než náboženský účel1. Všechny ostatní práva a povinnosti pro svolavatele a účastníky shromáždění však zůstávají stejné. Stejné jsou také podmínky zákazu tohoto shromáždění, přičemž motivem zákazu může být i jiný, než náboženský účel, a to např. politický (MVČR 2011a).

Jedno ze stanovisek Ministerstva vnitra se dále vyjadřuje také ke kolizi více shromáždění. Pro naši studii je relevantní především kolize v čase a místě předem ohlášeného shromáždění a náboženského shromáždění předem neoznámeného2. V tomto případě, pokud není možná dohoda účastníků a změna trasy, je na příslušném úřadu (pokud není na místě přítomen, tak na zástupci policie), aby umožnil výkon shromažďovacího práva. Pokud k dohodě nedojde, je možné na základě známých skutečností3 shromáždění rozpustit (MVČR 2011a).

Nový Bydžov

V sobotu 13. března 2011 se konala demonstrace primárně organizovaná Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Jejím účelem bylo shromáždění proti zvyšující se kriminalitě Romů v oblasti. V návaznosti na to došlo k vytvoření iniciativy Nový Bydžov není sám odpůrci výše zmíněné demonstrace. Svolavatel demonstrace Nový Bydžov není sám však těsně po začátku shromáždění zrušil. Shromáždění se poté změnilo na náboženské shromáždění. Iniciativy se ujala farářka Mgr. Michaela Kajlíková z Církve československé husitské. Shromáždění provedla okolo kostela sv. Vavřince, kde proběhla společná modlitba, a dovedla jej do ulice Na šarlejích. Tam shromáždění rozpustila (Stehlíková 2011). Účastníci teď již rozpuštěného náboženského shromáždění si v ulici Na šarlejích sedli na zem a počali tak nenásilnou blokádu pochodu DSSS, jenž měl touto ulicí vést. Obě skupiny v tu chvíli oddělovaly pořádkové a silové složky (Stehlíková 2011).

Iniciativa Nový Bydžov není sám tak blokovala pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti, k čemuž zřejmě využila výhody náboženského shromáždění. Policie České republiky blokující opakovaně vyzvala k uvolnění průchodu ulicí; blokádou ulice se blokující dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu dle § 14 shromažďovacího zákona.   Po třech výzvách PČR tak došlo k „rozehnání“ sedících pomocí jízdního oddílu, těžkooděnců a dělbuchů (Stehlíková 2011).

Na základě výše zmíněného lze konstatovat, že prvotní shromáždění příznivců iniciativy nemělo náboženský účel, ale politický – protest proti demonstraci DSSS. Toto shromáždění však bylo záhy rozpuštěno a na náboženské shromáždění se změnilo až později. Prvkem, který také nasvědčuje zneužití výhod dle paragrafu 4, je rozpuštění shromáždění a následné zablokování ulice Na šarlejích. Samotné zablokování sice nebylo provedeno náboženským shromážděním, farářka Kajlíková však dle dostupných zdrojů shromáždění přivedla na ulici s cílem blokovat pochod DSSS. V tomto případě lze, i přes jistou občanskou legitimitu blokování pochodu extremistické DSSS a dále poměrně kontroverzní zákrok pořádkových složek, tvrdit, že se jednalo o zneužití výhod náboženského shromáždění.

Krupka

Dne devátého dubna 2011 se měl uskutečnit jeden z několika ohlášených pochodů Dělnické strany sociální spravedlnosti. V reakci na plánovanou demonstraci DSSS došlo k vytvoření iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“ (Phamová 2012: 60). Na stránkách hnutí V Ústí neonacisty nechceme bylo zveřejněno několik výzev, poptávající duchovní, kteří by se shromáždění v Krupce zúčastnili (V Ústí neonacisty nechceme: Občanská iniciativa 2011). Dne 9. 4. se skutečně obě shromáždění uskutečnila. U shromáždění iniciativy V Ústí neonacisty nechceme byli přítomni také dva duchovní – otec Šťastný z Řeckokatolické církve a bratr Šindel z Českobratrské církve evangelické. V průběhu shromáždění se však uskupení začalo přesouvat do cesty demonstrace DSSS, kterážto pochodovala po své nahlášené trase. Tímto náboženské shromáždění využilo výhody neoznámení trasy pochodu předem. Jelikož by tím DSSS bránili v pochodu, bylo náboženské shromáždění za použití obrněné policejní jízdy a dělobuchů vytlačeno.  Dle vyjádření MVČR měly orgány města jak povinnost poskytnout oběma stranám právo na pokojný průběh shromáždění – což se stalo – tak také zajistit ochranu shromáždění organizované DSSS. Pokud by tedy V ústí neonacisty nechceme shromáždění předem oznámilo, a nahlásilo kolidující trasu, dle Phamové by se vystavilo riziku zákazu (Phamová 2012: 60).

V tomto případě lze konstatovat, že iniciativa postupovala velmi podobně, jako hnutí Nový Bydžov není sám. I kvůli zmíněným výrokům na jejich internetových stránkách lze jasně konstatovat, že shromáždění nebylo konáno za účelem náboženským, nýbrž politickým. Tímto účelem bylo i na základě snahy o přerušení trasy pochodu DSSS přerušení či zablokování pochodu konkurenčního shromáždění. Takto se k věci vyjádřilo ve svém stanovisku i samo MVČR (MVČR 2011b).

Varnsdorf

Sedmnáctého září 2011 ve Varnsdorfu došlo již k sedmé demonstraci DSSS. Pochod měl směřovat k ubytovnám, kde žije romská menšina. Účastníci shromáždění, organizovaného DSSS, po zablokování policií chvíli vsedě vyčkávali, posléze však změnili své shromáždění na náboženské a odchýlili se tak od původně nahlášené trasy (což však stále bylo v souladu se zákonem). Policie ČR však shromáždění posléze přesto rozpustila, aby předešla případným střetům s romskými obyvateli ubytoven, kam pochod DSSS měl namířeno. Policie ČR vytvořila kordon mezi demonstranty a ubytovnou a použila dělbuchy, vodní dělo i slzný plyn. Je otázkou, zdali v tomto případě došlo ke zneužití institut náboženského shromážděn, ze zveřejněných informací však vyplývá, že zřejmě ano. Účelem zneužití tak bylo dostat jinou cestou k výše zmíněné ubytovně.

Závěr

Z výše zmíněného lze poměrně přesvědčivě uvozovat, že ve všech třech případech došlo ke zneužití výhod institutu náboženského shromáždění. V tomto ohledu lze až pozorovat jakýsi trend, jelikož podobné zneužívání náboženského shromáždění příliš často pozorováno před rokem 2011 dle názoru autora této studie nebylo. Zajímavé je vydávání politických shromáždění za náboženské u obou názorových skupin – jak subjektů navázaných na krajně pravicovou část politického spektra (za předpokladu, že přijmeme v mnoha ohledech zastaralé dělení politického spektra dle pravolevé osy), tak ze strany jejich odpůrců. Vydávání politických shromáždění za náboženská však lze považovat za poměrně novou výzvu militantní (tj. bránící se, obranyschopné) demokracii.

Velká část zodpovědnosti za v budoucnu vzniklé nejednoznačné situace však leží především na orgánech státní správy (především ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů) a na bedrech samosprávy, která je v přímém kontaktu se svolavateli a účastníky shromáždění. Zůstává tedy otázkou k širší a hlubší diskusi, zdali je nutné vzniklou situaci řešit legislativně a popřípadě jakým způsobem.

Zdroje a literatura

  • BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA. 2012. Informace BIS o vývoji na extremistické scéně ve 2. čtvrtletí roku 2012. Dostupné z WWW: http://www.bis.cz/2012-2q-zprava-extremismus.html
  • CAPOCCIA, Giovanni. 2005. Defending democracy: reactions to extremism in interwar Europe. Baltimore: John -Hopkins University Press.
  • DISMAN, Miroslav. 2008. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Nakladatelství Karolinum.
  • FILIP, Jan. 2003. Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. 4. opr. a dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 556 s.
  • JANOUŠEK, Artur. Extremisté v Krupce testovali, co jim projde pod maskou ozubeného. IDnes.cz: zprávy [online]. 2011 [cit. 2011-12-26]. Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/extremiste-v-krupce-testovali-co-jim-projde-podmaskou-ozubeneho-radu-1e/domaci.aspx?c=A110618_112015_ustizpravy_alh
  • JÄGER, Petr a MOLEK Pavel. 2007. Svoboda projevu: demokracie, rovnost a svoboda slova. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 195 s.
  • LUSKOVÁ, Daniela. 2011. Shromáždění politických stran a skupin v Novém Bydžově. Portál města Nový Bydžov. Dostupné z WWW: http://www.novybydzov.cz/shromazdeni-politickych-stran-a-skupin-v-novem-bydzove/d-5596/p1=1296
  • Portál MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. 2011a. [cit. 2012-12-22]. Stanovisko ministerstva vnitra k některým aspektům náboženských shromáždění, postupu při kolizi více shromáždění a aplikaci zákona o policii během shromáždění. Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/stanoviskoministerstva-vnitra-k-nekterym-aspektum-nabozenskych-shromazdeni-postupu-pri-kolizi-vice-shromazdeni-a-aplikaci-zakona-o-policii-behem-shromazdeni.aspx
  • Portál MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. 2011b. Stanovisko ministerstva vnitra k událostem v Krupce. Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z WWW:  http://www.mvcr.cz/clanek/stanovisko-ministerstva-vnitra-k-udalostem-v-krupce.aspx
  • Portál MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. 2011c. Extremismus: Souhrnná zpráva ve 3: čtvrtletí 2011. Ministerstvo vnitra České republiky.  Dostupné z WWW: www.romea.cz/dokumenty/mvcr-3-2011.pdf
  • Portál NE RASISMU. 2011. V Ústí neonacisty nechceme: Za poklidné soužití v Krupce na Teplicku. Dostupné z WWW: http://www.nerasismu.cz/nase-clanky/z-domova/z-domova/v-usti-neonacisty-nechceme-za-poklidne-souziti-obcanu-v-krupce-na-tepl
  • PAVLÍČEK, Václav et al. 2004. Ústavní právo a státověda. II. díl, Ústavní právo České republiky. Část 2. Praha: Linde.
  • PHAMOVÁ, Melanie. 2012. Militantní demokracie a svoboda shromažďování. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.
  • ROHDE, Stephen F. 2005. Freedom of assembly. New York: Facts On File.
  • STEHLÍKOVÁ, Džamila.  2011. Nový Bydžov: Lidská práva pod kopyty koní. Dostupné z WWW: http://www.romea.cz/cz/zpravy/novy-bydzov-lidska-prava-pod-kopyty-koni
  • STRATILÍK, Ondřej. 2011. Policie radikály k ubytovnám nepustila. In: Lidové noviny [online]. Dostupné z WWW: http://www.lidovky.cz/policie-radikaly-k-ubytovnam-nepustila-fcz-/zpravy-domov.aspx?c=A110917_143032_ln_domov_ogo
  • ŠMIDMAYER Jan–REZKOVÁ, Andrea. Potřebujeme nový shromažďovací zákon? Studie o českém shromažďovacím právu.  In: Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva. 2002, roč. CXLI, č. 4
  • Portál V ÚSTÍ NEONACISTY NECHCEME. 2011. Hledáme statečné duchovní. V Ústí neonacisty nechceme: Občanská iniciativa Ústečanů, kteří nechtějí, aby jejich městem pochodovali (neo)nacisté [online]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné z: <http://www.vustineonacistynechceme.cz/novinky/hledame-statecne-duchovni
  • VÍTKOVÁ, Kateřina.  2011. Starostové v Bydžově houfně podpořili Řápkovou v boji s nepřizpůsobivými. IDnes.cz Dostupné z: <http://zpravy.idnes.cz/starostove-v-bydzove-houfne-podporili-rapkovou-v-bojis-neprizpusobivymi16e/domaci.aspx?c=A110214_175325_hradec-zpravy_meb>
  • VÝBORNÝ, Štěpán. 2012. Konceptualizace bránící se demokracie. In: Právník, Ústav státu a práva AV ČR, CLI, 5, od s. 441 – 452, 12 s.
  • WITTE, John. 2006. God’s joust, God’s justice: law and religion in the Western tradition. Grand Rapids, Mich.: William B. Eerdmans Pub., 498 s.
  • Zákon č. 84/1990 Sb., shromažďovací zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR
  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

1 Náboženským shromážděním se zpravidla rozumí procesí, průvody okolo křížových cest či poutě.

2 Část náboženských shromáždění je předem úřadům ohlašována, i přestože svolavatelé tuto povinnost nemají zákonem uloženou.

3 Pokud například je náboženským shromážděním tradiční každoroční pouť, lze per analogiam dovodit, že ji lze považovat za shromáždění, které, ač nebylo ohlášeno, by mělo mít z časových důvodů přednost. V opačném případě by však jistou přednost v případě, že se účastníci nedohodnou, mělo shromáždění oznámené.

Zdroj obrazového materiálu: Flickr.com, James Cridland

(0)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *