Vypořádání členských práv a povinností v bytovém družstvu
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

Vypořádání členských práv a povinností v bytovém družstvu

Nájem družstevního bytu je oproti „běžnému“ nájmu spojen s jistými specifiky. Za základní (nikoli však jediné) definiční znaky tohoto druhu nájmu lze označit členství v bytovém družstvu a existenci nájemního vztahu člena k družstevnímu bytu. [1] Proto – pokud by bytové družstvo pronajalo byt nečlenu bytového družstva, nelze hovořit o nájmu družstevního bytu, nýbrž půjde o obecný nájem bytu. [2]

Členství fyzické osoby v bytovém družstvu zaniká její smrtí. [3] V případě přechodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu však příslušnou hmotněprávní úpravu nenajdeme v obchodním, nýbrž v občanském zákoníku. Zatímco ustanovení § 232 ObchZ řeší přechod členských práv a povinností v družstvech obecně, ve vztahu k bytovým družstvům se jako lex specialis aplikují ustanovení § 706 a násl. OZ.

Ustanovení § 706 odst. 5 OZ [4] stanoví, že jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl, resp. členská práva a povinnosti. [5]

Spornými se pak stávají případy, kdy existuje více dědiců, mezi kterými ve vztahu k tomuto nedojde k dohodě. Soud pak v usnesení o dědictví potvrdí nabytí dědictví – tedy mj. i členských práv a povinností v bytovém družstvu – podle dědických podílů [§ 175q odst. 1 písm. d) o. s. ř.]. Tím však paradoxně dostává dědice do situace, kterou právní řád explicitně neupravuje. Předpokladem přechodu členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu ve smyslu § 706 odst. 5 OZ je skutečnost, že se výlučným nositelem členských práv a povinností stane pouze jeden z dědiců. V opačném případě se členem bytového družstva a nájemníkem družstevního bytu nestane žádný z nich. [6] Společný nájem družstevního bytu může totiž vzniknout toliko mezi manžely (§ 700 odst. 3 OZ).

Situaci je pak nutno řešit určovací žalobou, k níž je aktivně legitimován kterýkoli z dědiců. [7] Při vypořádání členských práv a povinností pak soud postupuje podle ustanovení § 142 OZ per analogiam [8], neboť ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví se týkají pouze věcí, nikoli práv. [9]

Při stanovení obvyklé ceny členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je pak dle soudní praxe „nutno vycházet (zpravidla v součinnosti se znalcem z oboru ekonomiky – odhady cen) z ceny obvyklé, tj. z ceny, kterou by bylo možno za převod členského podílu (členských práv a povinností) v rozhodné době a místě dosáhnout.“ [10]

Zdroj obrazového materiálu: Flickr.com, Alex Pepperhill


[1] DVOŘÁK T. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009. str. 33. ISBN: 978-80-7400-127-7.

[2] SELUCKÁ M. a kol. Byt v soukromém a veřejném právu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2011. str. 59. ISBN 978-802-1057-470.

[3] § 232 odst. 1 ObchZ.

[4] před novelou č. 132/2011 Sb. § 706 odst. 3 OZ

[5] o vztahu mezi „členským podílem“ a „členskými právy a povinnostmi“ např. PHILLIPI T. K některým aspektům převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu. Právní rozhledy. 2008, roč. 16, č. 3 str. 97. ISSN: 1210-6410.

[6] DVOŘÁK T. Družstevní právo. 3 vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. str. 243. ISBN: 80-7179-551-8.

[7] SELUCKÁ M. a kol. op. cit. str. 63.

[8] např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 03. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2565. Dostupné z: www.nsoud.cz.

[9] srov. § 136 a násl. OZ

[10] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 09. 2004, sp. zn. 30 Cdo 791/2004. Dostupné z: www.nsoud.cz.

(1)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *