Předběžná opatření v trestním řádu
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

Předběžná opatření v trestním řádu

Úvodem

Dne 1. srpna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen ZOTČ), který mimo jiné též značně novelizuje trestní řád (dále jen TŘ). Kromě mnoha změn v TŘ souvisejících právě s nově přijatým ZOTČ, tento zákon zavádí do TŘ rovněž institut předběžných opatření (§ 88b – § 88o) známých z občanského soudního řízení, jejichž účelem je ochrana poškozeného, osob mu blízkých, zabránění obviněnému v páchání další trestné činnosti, dále pak zajištění účinného provedení trestního řízení a v neposlední řadě též ochrana zájmů společnosti.
Tato novela TŘ je rozhodně správně koncepčně spjata právě se ZOTČ, neboť poškozenými jsou velice často samotné oběti trestných činů. Předběžnými opatřeními, která mohou být uložena (pouze) obviněným, se má rovněž zabránit viktimizaci obětí trestných činů.

Tuto novelu zavádějící do TŘ méně invazivní prostředky, které lze využít namísto institutu předstižné vazby, lze proto jedině přivítat.

Pojem a podmínky pro uložení předběžného opatření

Předběžná opatření v TŘ mají obdobnou povahu jako v občanském soudním řízení, neboť slouží k tomu, aby byly předběžně, a tedy prozatímně, upraveny poměry nebo vztahy obviněného s obětí nebo s jiným poškozeným (popř. s osobami jim blízkým), aby bylo zabráněno obviněnému v pokračování trestné činnosti nebo aby byla odstraněna příčina nebo podmínka páchání trestné činnosti. Společným znakem je však vždy, že jde o rozhodnutí dočasného charakteru, které má ochránit určité osoby či zabránit v konkrétní činnosti obviněného (např. opakování trestné činnosti). Předběžná opatření tedy slouží k ochraně porušeného či ohroženého práva. Mnohdy totiž zpřetrhání vazeb mezi obviněným a určitým prostředím, resp. obětí, je velice žádoucí z hlediska prevence (zabránění opakování trestné činnosti či dokonání trestného činu). Důvodová zpráva k zákonu č. 45/2013 uvádí, že předběžná opatření ukládaná již v průběhu trestního řízení mají sloužit obětem trestné činnosti především k ochraně před různými formami domácího násilí nebo před nebezpečným pronásledováním (tzv. stalkingem – § 354 trestního zákoníku).

Předběžné opatření lze uložit pouze obviněnému a smí být uloženo jen tehdy, jestliže z jednání obviněného či z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán a má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu, nelze v době rozhodování účelu předběžného opatření dosáhnout jiným opatřením. Předběžná opatření se jako náhrada vazby uplatní pouze v případech vazby předstižné (§ 67 písm. c) TŘ). Při rozhodování o uložení předběžných opatření je nutno (obdobně jako při rozhodování o vazbě) zkoumat subsidiaritu a proporcionalitu tohoto opatření.

Institut předběžného opatření v TŘ může v určitých případech nahradit předstižnou vazbu, která je velice intenzivním zásahem do osobní svobody obviněného. Předběžnými opatřeními se tedy do TŘ zavádí možnost, jakou lze nahradit vazbu, což šlo i doposud, ale pouze zárukou zájmového sdružení či důvěryhodné osoby, písemným slibem obviněného (s případnými omezeními), dohledem probačního úředníka (s případnými omezeními), popř. zákazem vycestování do zahraničí či peněžitou zárukou (§ 73 a § 73a TŘ). Domnívám se tedy, že mimo tyto dosavadní instituty nahrazující předstižnou vazbu, budou nyní OČTŘ daleko více upřednostňovat právě předběžná opatření.

Za největší přednost užití předběžných opatření osobně považuji, že je lze (na rozdíl od vazby) užít na kterýkoliv spáchaný trestný čin, neboť zde není omezení horní hranicí trestní sazby, jako je tomu u vazby (§ 68 odst. 2 TŘ). Zavedení předběžných opatření do TŘ rozšiřuje škálu alternativ vazby, ba co víc, předběžná opatření lze užít i tehdy, pokud podmínky pro uvalení vazby nejsou splněny.

Předběžné opatření lze obviněnému uložit kdykoliv od zahájení trestního stíhání do právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, jímž řízení končí. Předběžných opatření rozlišuje TŘ celkem devět, přičemž lze současně uložit i více předběžných opatření vedle sebe. O některých (méně invazivních) taxativně vyjmenovaných předběžných opatřeních rozhoduje usnesením v přípravném řízení sám státní zástupce, v řízení před soudem pak předseda senátu. O zbylých předběžných opatřeních, která znamenají výraznější zásah do osobní svobody obviněného, rozhoduje v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Rozhodování policejního orgánu o předběžných opatřeních nepřichází v úvahu. Proti rozhodnutím o předběžných opatřeních je přípustná stížnost, která ale v zásadě nemá odkladný účinek. Ten je dán pouze výjimečně, a to v případech, kdy stížnost podal poškozený, popř. státní zástupce, v situaci, kdy bylo předběžné opatření zrušeno.

Předběžné opatření trvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však do právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, jímž řízení končí. Ukáže – li se například, že předběžné opatření již není nezbytně nutné v původně stanoveném rozsahu, rozhodne o jeho zrušení nebo změně předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo na návrh státního zástupce soudce. Může též rozhodnout o uložení jiného předběžného opatření, je – li to nezbytně nutné a jsou-li splněny podmínky pro jeho uložení. Pokud obviněný neplní podmínky uloženého předběžného opatření, může to pro něj mít důsledky uložení pořádkové pokuty podle § 66 TŘ, uložení jiného druhu předběžného opatření nebo vzetí obviněného do vazby. Obviněný, jemuž je předběžné opatření uloženo, může také žádat o jeho zrušení.

Otázkou zůstává, jestli lze uvažovat v případě porušení podmínek předběžného opatření obviněným o spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 trestního zákoníku. Domnívám se, že nikoliv, neboť v tomto směru nebyl patřičně novelizován trestní zákoník a navíc sankce, které za porušení předběžného opatření ukládá TŘ, považuji za zcela dostatečné.

Závěrem

Zavedení předběžných opatření do TŘ lze hodnotit jedině kladně, neboť primárně mají sloužit k ochraně poškozeného, případně oběti, resp. osob jim blízkým. Zavádějí méně invazivní prostředky vůči obviněnému, které doposud v TŘ chyběly. Navíc jejich použití je daleko rozsáhlejší, než je tomu u vazby. Předběžná opatření jistě velice rychle najdou své místo v rámci rozhodování OČTŘ, a budou tak efektivně bránit v pokračování a opakování trestné činnosti.

Zdroj obrazového materiálu: By Radek Bartoš (Own work) [GFDL, CC-BY-SA-1.0, CC-BY-SA-2.0 or CC-BY-SA-2.5], via Wikimedia Commons

(0)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *