Námět k diskusi: Řešení sporů v rámci spolku podle NOZ
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

Námět k diskusi: Řešení sporů v rámci spolku podle NOZ

Nový občanský zákoník, který mj. zrušuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nově obsahuje úpravu rozhodčí komise jako orgánu spolku. Její zřízení není obligatorní.

§ 265

Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku.

Trojského koně obsahuje ust. § 267, který úpravu řízení před rozhodčí komisí věcí svěřuje zvláštnímu právnímu předpisu, kterým je zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Málokdo si může uvědomit, že při vzniku členství ve spolku souhlasí s rozhodčí doložkou obsaženou přímo v zákoně. V rukou se mu tak snadno může objevit exekuční titul vydaný spolkovým orgánem.

Stará úprava v ust. § 15 zákona o sdružování občanů dává možnost členům občanských sdružení obrátit se na soud v případě, že považují rozhodnutí některého z orgánů sdružení, proti němuž nelze podat podle stanov opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám.

Nový občanský zákoník jurisdikci soudů ponechává pouze na případy, kdy spolek nemá rozhodčí komisi ani žádný podobný orgán, u kterého by bylo možné se dovolat rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo stanovami. Dále pak na situaci, kdy se vyloučený člen cítí dotčen rozhodnutím o vyloučení.1

§ 258

Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

§ 242

Vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. []

Ještě se ale vraťme k zákonu o sdružování občanů a jeho ust. § 15. Ten totiž neobsahuje žádné omezení pro přístup k soudu v případě, že člen sdružení chce napadnout rozhodnutí některého orgánu sdružení, resp. explicitně nedává soudům návod, jak selektovat takové případy, aby to nedopadlo tak, že soudy nebudou řešit nic jiného. Tudíž by se dalo předpokládat, že soudy v těchto věcech mají plnou jurisdikci.

K takovému názoru se ve své nadčasové publikaci Právo ve sportu přiklání soudce Nejvyššího soudu Michal Králík, který ho podporuje vlastní zkušeností, když říká, že rozhodnutí orgánů sportovních svazů jsou často velmi podivná a v soudním řízení by neobstála.2

V soudní praxi v čele právě s Nejvyšším soudem ale převládá jiný přístup. Soudcovská neochota zasahovat do integrity spolků a jejich orgánů je zdůvodňována tzv. teleologickou redukcí, kdy soudy dotvářejí právo – v tomto případě zužují možnosti, které dává zákon.

Například v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2304/2011 se restriktivní teleologický výklad odůvodňuje tím, že spolky nejsou žádnými „nucenými svazky“ a je žádoucí, aby podstatná část běžných rozhodnutí spolkových orgánů zůstala z důvodu právní jistoty uvnitř sdružení zachována. Jenže například národní sportovní svazy dle našeho názoru jako nucené svazky chápat lze, zvláště při úvaze, kdy bez členství v tom či onom sportovním svazu nemá osoba možnost zapojit se do soutěží tímto svazem organizovaných a sportovní svaz tak fakticky vystupuje jako dominantní poskytovatel služeb.

 

Zdroj obrazového materiálu: Flickr.com, rogercarr

1Podle důvodové zprávy k NOZ náleží vyloučenému soudní ochrana i v případě, že o jeho vyloučení rozhodla rozhodčí komise.

2KRÁLÍK, Michal. Právo ve sportu. Praha: C. H. Beck. 2001. ISBN 80-7179-532-1. str. 118

(0)(0)

2 komentářů

    1. Marek Hofman
      Marek Hofman

      Od teď už nemusíš mít "najatého" žádného externího rozhodce, můžeš si exekuční tituly dělat sám, když máš spolek. Ale chtěl bych vidět člověka, který dobrovolně vstoupí do spolku, který bude mít rozhodčí komisi podle ust. § 265. Ty velké sportovní asociace s komplikovanou strukturou rozhodčích orgánů snad nepojedou podle té 265, mimo jiné by to znamenalo, že by už nemohli jít k Mezinárodní arbitráži pro sport ve Švýcarsku.

      (0)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *