K návrhu novely občanského soudního řádu a exekučního řádu
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

K návrhu novely občanského soudního řádu a exekučního řádu

Úvodem

Dne 25. května 2015 předložil Senát Parlamentu České republiky Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“).[1]

Cílem návrhu zákona je zamezit současnému stavu, kdy oprávněný není ničím omezen při volbě soudního exekutora. Předložený návrh zákona má za cíl zavést místní příslušnost soudních exekutorů. Zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů je téma, které je již poměrně dlouhou dobu intenzivně diskutované. Lze dokonce říci, že v jistém smyslu je po něm celospolečenská poptávka.[2] Nově tak má být místně příslušný pouze ten soudní exekutor, který má sídlo v obvodu tzv. exekučního (tj. krajského) soudu.[3] Taková změna by podle Senátu měla vést nejen ke zlepšení ochrany práv povinných, ale i ke snížení nákladů na provádění exekucí.

Následující řádky mají být malým nesouhlasným komentářem k tomuto návrhu zákona.

 

Argumenty proti navrhované změně

Především považuji za nezbytné, aby zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů či provedení obdobných razantních změn stávajícího systému exekucí prošlo nejprve náležitou odbornou diskuzí, ve které budou odborně vyhodnoceny všechny přínosy, ale i případná negativa zamýšlených opatření. V případě zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů by mělo toto vyhodnocení směřovat především ke zodpovězení otázky, nakolik má být zachována stávající podoba soudního exekutora jako racionálně uvažujícího a efektivně fungujícího podnikatele, či zda má být pro futuro více zdůrazněn charakter soudního exekutora jako orgánu, na který je přenesen výkon státní moci. V důvodové zprávě nynějšího návrhu zákona však toto vyhodnocení bohužel postrádám, stejně jako rozbor dopadů navrhované změny na stávající systém, zejména pokud jde o současné nerovnoměrné „rozložení sil“ mezi jednotlivými exekutorskými úřady, a přechodu na nové uspořádání založené na principu teritoriality.

Dovolím si dále upozornit pouze na některé dopady, které by zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů zcela jistě přineslo. Mám za to, že neoddiskutovatelným důsledkem bude snížení vymahatelnosti pohledávek (a to jistě až v řádu desítek procent) a délka jejich vymáhání. Je totiž notoricky známé, že mezi jednotlivými exekutorskými úřady existují značné rozdíly v úspěšnosti vymáhání pohledávek i v délce vymáhání. Dále považuji za nutné zmínit, že úspěšnost vymáhání pohledávek má těsnou vazbu na konkrétní teritorium, neboť je zřejmá existence rozdílů mezi jednotlivými teritorii (především v závislosti na statistických a ekonomických ukazatelích konkrétního regionu). Tyto rozdíly jsou však zásadní. Již dnes je ekonomický úspěch soudního exekutora závislý na úspěšnosti vymožení pohledávky, neboť z toho je vypočítávána jeho odměna. Pokud by tedy jednotlivé exekutorské úřady v důsledku zavedení tzv. teritoriality neměly ekonomicky diverzifikované teritorium, mohlo by docházet k častým a opakovaným krizím některých exekutorských úřadů. To by ve výsledku vedlo k poklesu poptávky po službách soudních exekutorů, což by mělo dopad mimo jiné i do oblasti zaměstnanosti.

Domnívám se, že přiřazování kauz podle místní příslušnosti by de facto soudním exekutorům zajišťovalo zakázky bez ohledu na kvalitu jimi poskytovaných služeb či přístupu ke klientům. Zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů by tak znamenalo „uzákonění a unifikaci“ velikosti exekutorských úřadů. Některé exekutorské úřady by tak byly nuceny minimalizovat svoji stávající činnost. Zmínit lze rovněž signifikantní rozdíly v personálním obsazení jednotlivých exekutorských úřadů, a to co do počtu i co do struktury zaměstnanců (exekutorští kandidáti, koncipienti, vykonavatelé a ostatní zaměstnanci).

Lze předpokládat, že tento úbytek poptávky by vedl k částečnému přesunu do oblasti alternativních postupů vymáhání pohledávek, ale i k částečnému poklesu celkové poptávky, neboť pro některé věřitele by se nejjednodušším a nejlevnějším řešením stalo odepsání pohledávky, což však ve svém důsledku nemotivuje dlužníky k úhradě jejich dluhů a nezvyšuje ekonomicky odpovědné chování osob ani nezvyšuje tzv. finanční gramotnost, kterou si dala vláda ve svém Programovém prohlášení za cíl dále podporovat a rozvíjet.[4] Očekávat lze také masivní prodeje pohledávek věřitelů specializovaným společnostem.

Návrh zákona je navíc nesystémový, neboť s jeho přijetím by se všechny exekutorské úřady (vždy v rámci konkrétního exekučního soudu), staly stejně velkými a stejně zatíženými, když by byl celkový nápad exekucí rozdělen mezi ně de facto rovným dílem, což neodpovídá současné realitě, kdy existují různě velké (a navíc i různě efektivní) exekutorské úřady. Navrhované řešení proto považuji za nesystémové, přičemž se nabízí i potenciální odpovědnost státu za případné zmařené investice soudních exekutorů, neboť by u některých z nich došlo zcela neodůvodněně ke značnému omezení jejich činnosti.

Návrh zákona dokonce vůbec nepočítá s možností, aby si oprávněný sám soudního exekutora zvolil, byť vázán příslušnými místními omezeními, což považuji za zbytečné omezování volnosti oprávněných ve výběru konkrétního soudního exekutora.

Navrhovaným zavedením tzv. teritoriality soudních exekutorů by došlo k rovnoměrnějšímu rozložení nápadu exekucí mezi jednotlivé exekutorské úřady, ovšem toto samotné opatření v žádném případě nepovede k odstranění výrazných odlišností a stávajících nešvarů v oblasti exekucí.

 

Závěrem

Přestože provedení opatření legislativních změn směřujících k nápravě nešvarů v oblasti exekucí lze v obecné rovině jedině přivítat, s aktuálně předloženým návrhem zákona se ztotožnit nemohu, neboť s ohledem na výše uvedené se domnívám, že návrh zákona v předložené podobě nelze označit za zcela dopracovaný a způsobilý ke schválení. V jistém smyslu jej však lze vnímat pozitivně jako příspěvek do aktuální diskuze o možném dalším vývoji právní úpravy v oblasti exekucí.

Případný návrh směřující k zavedení tzv. teritoriality soudních exekutorů by měl být, s ohledem na komplexnost takové změny, připraven jako propracovaný vládní návrh zákona, kterému by měla předcházet hlubší a detailnější analýza, která však v předmětném návrhu zákona zcela absentuje. Případný vládní návrh zákona v rámci standardního legislativního procesu by měla doprovázet analýza dopadů právní regulace (tzv. RIA), která by měla prokázat skutečnou odůvodněnost a potřebnost případného návrhu.

Bude-li v budoucnu tzv. teritorialita soudních exekutorů zavedena, nemělo by se tak stát překotným zrušením stávajícího systému, ale mělo by se jednat o změnu postupnou, která bude moci býti provedena jednotlivými hladkými kroky. Doufám proto, že návrh zákona legislativním procesem neprojde.

[1] Sněmovní tisk č. 499. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, © 2015 [cit. 22. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=499&CT1=0

Materiál je dostupný rovněž v tzv. elektronické knihovně Úřadu vlády (tzv. e-klep), která je neveřejným informačním systémem veřejné správy a která slouží k rozesílání legislativních a nelegislativních materiálů určených pro meziresortní připomínkové řízení. Přístupná je pouze pro registrované uživatele. Slouží k oběhu dokumentů mezi ústředními orgány státní správy, parlamentem a kanceláří prezidenta republiky.

[2] Např. Vláda České republiky ve svém Programovém prohlášení z února 2014 hovoří o tom, že „povede nesmlouvavý boj proti zneužívání exekucí, posílí dozor nad činností exekutorů s cílem zabránit zneužívání exekucí a vymáhání dluhů, a zajistí, aby exekutor jako zástupce státu své právo vykonával způsobem garantujícím jak práva věřitele, tak dlužníka a konečně prosadí, aby exekutoři nebyli vzájemně si konkurující podnikatelé usilující o získání co největšího počtu exekucí“. Programové prohlášení Vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. Vláda České republiky, © 2015 [cit. 22. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/

[3] Stěžejní novelizované ustanovení § 28 exekučního řádu má mít podle předkladatele následující znění:

㤠28

(1) Exekutor se určuje ze seznamu exekutorů vedeného ministerstvem.

(2) Exekuční soud určí na žádost oprávněného k vedení exekuce exekutora, jehož sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je exekuční soud. Exekutor se určí podle číselného pořadí jeho jména v seznamu exekutorů pro daný obvod krajského soudu, které připadá na okamžik podání žádosti o určení exekutora oprávněným.

(3) Exekuci vede exekutor určený podle odstavce 2, který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“

Mám za to, že navržené řešení není zcela srozumitelné a předkladatel se měl při určování soudních exekutorů z tohoto seznamu inspirovat spíše právní úpravou pověřování notářů jako soudních komisařů podle § 101 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („Rozvrh vydaný na návrh příslušné notářské komory předsedou krajského soudu na období kalendářního roku stanoví, který notář bude pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.“). Záměrem předkladatele bylo jistě stanovit, aby se nápad exekucí rozděloval mezi jednotlivé soudní exekutory podle tzv. kolečka. Pak se ale předkladatel měl inspirovat § 42 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (právní úprava rozvrhu práce), podle kterého se věci mezi jednotlivá soudní oddělení rozdělují vždy postupně.

[4] Programové prohlášení Vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. Vláda České republiky, © 2015 [cit. 22. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/

(0)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *