Finanční krize 2008 a její dopady na právo
Klikněte pro přepnutí plného a náhledového zobrazení.

Finanční krize 2008 a její dopady na právo

Historický kontext

Na konci druhého tisíciletí došlo na americkém akciovém trhu k propadu tzv. technologických akcií, tedy akcií mladých a dravých firem, u kterých investoři věřili v růst a zhodnocení akcií o desítky procent. Vidina velkých zisků, neuvážené investice a nedostatečná informovanost akcionářů 1 v roce 2000 vedla k propadu těchto akcií o desítky procent na hodnotu, kam skutečně patřila.

Mezi lety 2000-2003 proto došlo k množství bankrotů, společnosti propouštěly, investoři omezili své investice a domácnosti výdaje.

Na tuto situaci zareagoval FED (Federální rezervní systém USA; soukromá instituce), který snížil základní úrokovou sazbu z 6,5 na 1,75 %. FED tímto krokem pomohl řadě společností a domácností a otevřel tím dveře přílivu peněz do ekonomiky.2 Domácnosti začaly nekontrolovatelně a na dluh utrácet za spotřební zboží a nemovitosti, úroková míra hypotečních úvěrů s pohyblivou sazbou mnohdy dosáhla extrémně nízké hodnoty 3,5 %. Kontrola bonity klienta navíc ustoupila do pozadí, šlo pouze o to prodat co největší množství hypotečních úvěrů, proto se k úvěrům dostávali i lidé, kteří by je za normálních okolností neměli šanci získat.

V roce 2004 FED zvýšil úrokovou sazbu a zvyšoval ji až do roku 2005, kdy dosáhla hodnoty 5,25 %. S tím souvisel nárůst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů s proměnlivou sazbou. Jinými slovy došlo k výraznému podražení splátek hypoték, kterých bylo v předchozím období sjednáno neadekvátní množství. Z tohoto důvodu došlo v mnoha případech k platební neschopnosti klientů bank, zabavování zajištěných nemovitostí a následnému propadu na trhu s nemovitostmi, došlo tak k prasknutí vytvořené hypoteční bubliny.3

V okamžiku pádu cen nemovitostí utrpěly finanční instituce výrazné ztráty. Dalším problémem snižování cen nemovitostí byla skutečnost, že vlastní domy měly často nižší hodnotu, než hypotéky s nimi spojené.

Banky před vznikem krize nedokázaly správně odhadnout rizikovost instrumentů, do kterých investovaly, zejména pak hypotečních zástavních listů.4

Právní reflexe

Právní úpravu hypotečních zástavních listů (HZL) můžeme nalézt v §§ 28-§32 zákona č.190/2004 Sb., o dluhopisech. Ten hypoteční zástavní listy definuje jako dluhopisy, které jako obdobné cenné papíry představují právo na splacení dlužné částky, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos 5 jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (tzv. řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (tzv. náhradní krytí). Tímto náhradním krytím může být hotovost, vklad u centrální banky členského státu nebo Evropské centrální banky, státní dluhopisy nebo dluhopisy vydané Českou národní bankou, cenné papíry vydané členskými státy, jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou, dluhopisy vydané finančními institucemi založenými mezinárodní smlouvou, jejíž smluvní stranou je Česká republika, nebo finančními institucemi, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.

Emitentem hypotečního zástavního listu může být pouze banka se sídlem na územi České republiky, nemůže jím být tedy pobočka zahraniční banky, která získá k této činnosti zvláštní bankovní licenci od ČNB.

Výnos hypotečního zástavního listu bývá pevně určen, neodvíjí se tedy od hodnoty podkladových aktiv. Z hlediska majitele hypoteční zástavní list plní funkci ujištění, že v případě, kdy nebude emitent schopen řádně plnit své dluhy z HZL, bude mít v majetku hodnoty, z kterých bude možné uspokojit pohledávku majitele tohoto dluhopisu.

Nejvýrazněji na investicích ztratila jedna z největších amerických investičních bank, Lehman Brothers, která v nich měla až 60 miliard dolarů. Její akcie klesly o 80 % a následný bankrot je největším bankrotem v amerických dějinách – o práci přišlo téměř všech 26 000 zaměstnanců společnosti. Pád Lehman Brothers znamenal zlom v tehdejším vývoji krize – ta se ze dne na den zhoršila. Zamrzly úvěrové trhy a propad mezinárodního obchodu způsobil globální hospodářskou recesi, s kterou se vypořádáváme i nyní.7

Finanční krize ukázala celému světu slabost správy a řízení společností. Přestože systém správy a řízení společností nebyl příčinou krize, ukázalo se, že má slabá místa, která by bylo vhodné regulovat právní úpravou. Mezi tyto oblasti patří odměňování členů představenstva – odměny pobízely k přijímání nepřiměřeně vysokých rizik. V této oblasti bylo zareagováno nejrychleji a bylo vydáno doporučení evropské komise ze dne 30. dubna 2009, o politice odměňování v odvětví finančních služeb (2009/384/ES), německý zákon o přiměřenosti odměny členů představenstva 8 a v České republice vyhláška ČNB 380/2010, kterou se novelizuje vyhláška ČNB 123/2007.

Mezi další oblasti možné budoucí regulace patří nedostatečná síla akcionářů, tedy majitelů společnosti, prosadit důležité kroky a dostatečný dohled nad společností, kterou vlastnili, dále nesprávné využívání oddělení rizik, které nebyly schopny předpovědět přicházející krizi a regulace pravomocí členů představenstva, kteří rozhodují při strategickém řízení společnosti a kteří byli ochotní přijímat nepřiměřená rizika.9


 

[1] Tyto akcie například nakupovaly domácnosti jako výhodnou investici, v mnoha případech i na dluh.

[2] http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky

[3] http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky2

[4] http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/59054-pad-lehman-brothers-co-poslalo-svet-do-financni-propasti

[5] Emitent tedy musí zajistit, aby po celou dobu do splatnosti dluhopisu byl kryt poměrný výnos dluhopisu

[6] tj.nemovitost, případně peníze ze zaplacené hypotéky

[7] http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/59054-pad-lehman-brothers-co-poslalo-svet-do-financni-propasti

[8] Gesetz zur Angemessenheit der Vorstandsvergütung – VorstAG)

[9] http://seminar-v-peci.cz/dopady-financni-krize-20082009na-vyvoj-prava-spolecnosti/

(0)(0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *